Květná zahrada Kroměříž

Zakladatelem Květné zahrady, původně zvané Libosad, byl biskup Karel Liechtenstein – Castelkorn (1664 – 1695). Není však výhradním autorem, s realizací díla mu však pomáhali císařští architekti Filibert Luchese a Giovanni Pietro Tencalla. Na výzdobě se dále podíleli sochaři Michael Mandík, Michael Zürn ml., štukatéři Quirino Castelli a Carlo Borsa, malíř Carpoforo Tencalla, ideový a umělecký rádce Antonín Martin Lublinský.
 
První fáze výstavby raněbarokní zahrady proběhla v letech 1665 – 1675, druhá v 80. letech 17. století. O její tehdejší podobě nejlépe vypovídají obrázky, které v roce 1691, tedy těsně po dokončení zahrady, vytvořili Justus van den Nypoort a Georg Matthias Vischer.
 
Zahrada byla přísně symetrická, ve tvaru protáhlého obdélníka, s množstvím geometricky stříhané zeleně. Tvořily ji tehdy dvě části – květnice a štěpnice.
 
Hlavní osa začíná vstupní sochařskou kolonádou, která je centrálně i po stranách zdůrazněna okrasnými partery, kašnami (Lví kašna, Kašna Tritónů), Rotundou, labyrinty, vodními plochami a jahodovými kopečky (symetrická návrší se spirálovitě stříhaným živým plotem).
 
Kolonáda (arkádová lodgie) byla původně vstupní částí, od níž se odvíjela celková kompozice zahrady. Má na délku 233 m a zabírá celou vstupní plochu severozápadní zdi. Na vnitřní stěně je galerie 44 soch, postav z antické mytologie a historie. Vnější římsa nese poprsí 46 antických velikánů.
 
Hlavní kompoziční osa se větví ke dvěma fontánám – Lví kašně a kašně Tritónů. Prostor mezi nimi je vyplněn ornamentálními záhony, tvořenými stříhaným zimostrázem (Buxus), doplněným barevnými letničkami. Obě kašny vytvořil v 70. letech 17. století Michael Mandík.
 
Ústřední stavbou celé zahrady je Rotunda, která v sobě má čtveřici salonků – kabinetů, čtveřici umělých jeskyní – grott a ústřední sál. Prostředí jeskyní ztělesňovalo říši Satyrů, Faunů a dalších bájných postav. Součástí byly mechanické fontány a celý program vrcholil alegorickou skupinou čtvera ročních dob a osmi výjevy z Ovidiových Proměn v kopuli. Na konci 19. století došlo k dílčím úpravám Rotundy.
 
Osa dále pokračovala přes labyrinty a kuželnu ke dvěma bazénům a k jahodovým kopečkům. Střed bazénů tvořilo sousoší Tritónů, ve vodě bylo množství ryb a dalo se tam plout na lodičce. Tyto nádrže jsou dnes nefunkční a patrně čekají na svoji rekonstrukci.
 
Jahodové kopečky jsou uměle navršené vršky, představující osové i kompoziční ukončení bočních průhledů. Původně na nich stály dva gloriety, kopírující ve zmenšeném měřítku budovu Rotundy.
 
Do dnešních dnů se nedochovala oranžerie se sochou Neptuna, redukcí byla postižena i bažantnice a zaječí kopeček (kde se chovali králíci). Naopak dochovanou stavbou je voliéra.
 
Ve druhé polovině 20. století byla zahájena velkorysá rekonstrukce zahrady, která probíhá dosud.
 
V roce 1998 byla Květná zahrada (společně se zámkem a Podzámeckou zahradou) zapsána na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
 
(Čerpáno z informačního letáku Kroměřížské zahrady.)