Březová bouda

12.06.2013 00:00
Jen málokteré místo v mém okolí je tak spjato s mým dětstvím, jako Březová bouda. Fotbalový plácek nedaleko vrcholu Holedné, (skoro) nejvyššího kopce široko daleko. Nevím, kdo kdysi dávno (pro mladší čtenáře, bylo to v dobách, kdy černé uhlí bylo ještě hnědé) srovnal kousek lesa, ke krajům postavil dvě branky a vedle hřiště vybudoval z březových kmenů otevřenou boudu. Březovou boudu.
 
Stejně jako řada generací kluků před námi, i my tam chodívali hrát fotbálek. Většinou jen tak mezi sebou, ale občas se pořádal mač s Komíňáky (kluky z Komína). Kam se atmosférou a vyhecovaností hrabaly zápasy mezi Spartou a Slávií nebo mezi Brnem a Ostravou. TOHLE bylo to pravé derby. A když se o vítězi nerozhodlo na hřišti, rozhodlo se v následné bitce. :)
 
Rád na tyto fotbálky vzpomínám. Hlavně proto, že se mi při nich podařilo vstřelit nejúžasnější branku mé fotbalové kariéry. Abych to upřesnil, trefil jsem se během té své fotbalové kariéry do brány asi dvakrát, ale jednou to bylo fakt perfektní. Téměř přes celé hřiště a rovnou do horního pravého rožku zařízení, jak by řekli současníci. Nádhera. Spoluhráči mě také jaksepatří chválili, ale protože si byli vědomi, že to byla brutální náhoda, nechávali mě raději chytat. To mi naopak šlo. Pochytal jsem toho spoustu a dokázal jsem si před bránou vytvořit respekt a prostor. V dobách mé největší slávy si do mé blízkosti netroufali ani naši vlastní obránci. :)
 
No, a pak jsem tam spoustu let nebyl. Až dneska (pozn.: 6.12.2013). Hřiště je tam pořád, branky jsou kovové a ne dřevěné, ale bouda není. Zbylo po ní jen spáleniště. Zkusil jsem hledat na internetu a zjistil šokující věc. Březová bouda tam není už dlouho, posledních minimálně deset let tam stál altán. Hezký, ale nikoliv březový. Našel jsem fotku datovanou 5.2.2003. To už tam byl, netuším, jak dlouho. Ale ani ten nevydržel. Někdo ho zapálil. Protože napůl ohořelé stromy ještě stále žijí, říkal jsem si, že se to nemohlo stát tak dávno. Hledal jsem dál a našel na Picasse fotogalerii jundrovských hasičů. Bouda lehla popelem 30.4.2012. Zbyly nějaké trosky, ale dnes už ji připomínají jen ohořelé patky trčící ze země. 
 
Spáleniště zarůstá, ale ničivá síla ohně se bude připomínat ještě dlouho. Protože všechny stromy, které byly plameny zasaženy, postupně uhynou. 
 
Je mi to líto. Něco skončilo a nejsem si jistý, že něco nového začne. Aspoň že v hlavě mi zůstane ta stará, dobrá, březová Březová bouda. A samozřejmě ten nádherný gól.