Hrad Slanec

03.11.2015 00:18
 
 
Hrad Slanec, věž Nebojsa. 
Foto: © Sharkan (Bohdan Dlouhý), Slanec, Slovensko, 11.5.2006
  
 
23 km jihovýchodně od Košic a 17 km východně od Trebišova, na úpatí nádherných Slanských vrchů, stojí na kopci v katastru obce Slanec dodnes částečně dochovaná zřícenina nevelkého gotického hradu. Byl postaven na místě původního hradiska z roku 1220, které založil rod Abovců, ovládajících v té době velkou část východního Slovenska. Od té doby však hrad vystřídal řadu majitelů i jmen.
 
Jmenoval se postupně: castrum Salis (1230), Zalanch (1270), castrum Scelanch (1281), poss. Zalanch cum castro (1303), castrum Zalanch (1330), Zalanchuara (1410). Kromě toho se s ním můžeme setkat pod jmény Slanský hrad, Slanecký hrad, Salanc nebo Szalánc v maďarské literatuře.
 
První historická zmínka pochází z roku 1281, kdy zde už stál kamenný hrad s okrouhlou věží (postaven byl snad mezi lety 1270–1281). Tehdejší majitel, krajinský palatin Finta, se v roce 1281 postavil proti hospodářským reformám krále Ladislava IV. Kumánského a vysloužil si tím válku s králem. Rozhodující boj, v němž zvítězilo panovníkovo vojsko, proběhl pod hradem. Samotný hrad byl poté dobyt a stal se kořistí krále.
 
Po vymření Arpádovců připadl hrad rodině Drugethovců, kteří přišli na Slovensko s Karolom Róbertom z Itálie. Tato rodina hrad vlastnila dlouho, od roku 1330 až do patnáctého století.
 
V první polovině 15. století byl hrad i s obcí vypálený. Později připadl rodině Ladislava Losonczyho, jež ho koncem 15. století, po odchodu bratříků z východního Slovenska, znovu opravila.
 
Roku 1601 se majiteli hradu stali Forgáchovci, kteří ho v předtuše těžkých dob nechali opevnit. Během rákocziovsko-thökölyovského povstání vystřídal hrad několik dalších majitelů, často se o něj bojovalo a během těchto bojů utrpěl značné škody.
 
V roce 1678 byl obsazen vojskem Thökölyho, aby ho už po roce dobyla zpátky vojska císaře. Když se Juraj Rákoczi II. dostal k moci, dal hrad zapálit, aby definitivně odstranil jeho hrozbu. Od té doby zbytky hradu chátraly, protože již nikdy nedošlo k celkové obnově.
 
Teprve koncem 19. století dal Jozef Forgách, tehdejší majitel hradu, opravit alespoň hlavní věž, pojmenovanou „Nebojsa“, aby v ní mohl zřídit rodinné muzeum. To bylo ještě v roce 1937 tvořeno třemi místnostmi, které byly vyzdobeny uměleckými předměty, portréty majitelů hradu apod. Vše však vzalo za své během druhé světové války, kdy bylo muzeum poničené a sbírky rozkradeny.
 
Z hradu jsou pěkné vyhlídky na jižní stranu Slanských vrchů – Marockú hoľu, Malý a Veľký Milič, v jejichž údolí leží téměř už na hranicích s Maďarskem jezero Izra, rekreačně a turisticky zajímavá lokalita.
 
 
 
Hrad Slanec nad stejnojmennou obcí. 
Foto: © Sharkan (Bohdan Dlouhý), Slanec, Slovensko, 11.5.2006
 
 
 
 
Hrad Slanec – zachované krakorce na věži. 
Foto: © Sharkan (Bohdan Dlouhý), Slanec, Slovensko, 11.5.2006
 
 
Zachované profilové gotické okno se sloupky a listovým dekorem na patkách je ze začátku 14. století. 
Foto: © Sharkan (Bohdan Dlouhý), Slanec, Slovensko, 11.5.2006
 
 
Zdroje: