Lukjaněnko Sergej - Nanečisto

13.11.2012 00:00

Svěží sci-fi román Nanečisto (v originále Черновик) napsal Segej Lukjaněnko v roce 2005 a je znát, že je autor vypsaný a píše s lehkostí (nebo to tak aspoň vypadá).
Kirillovi, mladému hrdinovi knihy, se stane podivná věc. Vrátí se jednou večer domů a v jeho bytě bydlí neznámá ženština. A tváří se, že tam bydlí už dlouhé roky. Kirill zavolá policii a za pomoci sousedů se snaží dokázat, že on je majitelem bytu. Jenomže veškeré papíry od bytu má ta žena. Kirill jde spát do bytu rodičů a druhý den se vypraví po úřadech, aby doložil svoji vlastní existenci. Jenže začne narážet na problémy. Vypadá to, že v tom bytě nikdy nebydlel. Navíc jej přestávají poznávat lidé. Nejdříve známí  a kolegové z práce, po pár dnech ale i blízcí přátelé a rodiče. Jen jediný člověk, novinář Koťa, si na něj ještě vzpomíná. Ale to jen díky poznámkám, které si napsal. Kirill se stává cizincem ve svém rodném městě. Když už to vypadá, že skončí jako bezdomovec, je pozván na jistou adresu, kde se dozví, že nic se mu nedělo náhodně, že byl vymazán záměrně, protože byl vyvolen, aby se stal funkcionálem - celníkem. Že má zkrátka sloužit jako strážce moskevské celnice, průchodu mezi několika paralelními světy.
Lukjaněnko si ve svých knihách neklade malé cíle a zásadně přemýšlí o velkých tématech. Ať už je to dlouhověkost či přímo nesmrtelnost a sociální inženýrství (Hlídky), etice a morálce (Bludiště odrazlů), stvoření světa (Spektrum). Nebo jako v tomto případě o experimentování s různými cestami vývoje naší planety. Neboť jak Kirill zjistí, právě o toto se jedná v tomto případě. Paralelní světy, do nichž vedou okna z jeho celnice, totiž nejsou ničím jiným, než různými Zeměmi. Protože však v autorových knihách většinou nic není, jak to na první pohled vypadá, dočkáme se řady překvapení i tentokrát.
Nanečisto je zkrátka výborně napsaná kniha, ke které se určitě ještě vrátím. Doporučuji.