Proč na podzim opadávají listy stromů

07.11.2015 10:19
Zajímavé není jen to, proč ze stromů opadává listí, ale i jak se to děje. Povězme si o obojím.
 
Každoroční opad listů je součástí životní strategie většiny listnatých (a několika málo jehličnatých) stromů, rostoucích v našich klimatických podmínkách. Není to strategie jediná, jsou i dřeviny stálezelené nebo polopadavé, které vsadily na něco jiného a vychází jim to docela dobře. Zrovna tak jehličnany to mají zařízené trochu jinak. Ale my se dnes bavíme o opadavých listnáčích.
 
 
Stromy to ve svém životě nemají vůbec jednoduché, a to (mimo jiné) z těchto dvou důvodů - jsou dlouhověké a celý ten svůj dlouhý život stráví na jediném stanovišti. Z toho plyne, že aby přežily zimu, musí velice dobře hospodařit s energií a se surovinami a nemohou si dovolit žádné plýtvání.
 
Zima je pro většinu živých organismů náročným obdobím. Musí vynakládat mnohem více energie na vlastní přežití (nezmrznutí) i na získání potravy (surovin). Ty jsou navíc mnohem hůře dostupné. Energetická bilance se vyrovnává mimořádně obtížně a mnohdy to ani není možné. Pak organismus umře. Bráníme se, jak umíme. Moderní člověk si zatopí v krbu a nakoupí potraviny v supermarketu, medvědi se na podzim pořádně nadlábnou a v zimě pak zalezou do nory a studené období prospí, ale stromy nic z toho udělat nemohou. Musí zůstat stát na tom svém stanovišti, ze kterého se nemohou pohnut ani o krok, vystaveny všem povětrnostním vlivům - mrazu, větru, sněhové pokrývce, námraze. A samozřejmě nedostatku klíčového zdroje - vody. Tím, že strom na podzim shodí listy, se tomu všemu snaží čelit.
 
Holé větve znamenají menší plochu, na které se může držet sníh a námraza, a také nekladou tak velký odpor větru. Riziko polámaných větví je tak významně nižší než v olistěném stavu. Co je ale důležitější, tak že příjem životně důležité vody je v zimním období mimořádně obtížný. Pokud je půda zmrzlá, je voda pro stromy takřka nedostupná. Strom si proto nemůže dovolit ztrácet ani kapku. Možná to není běžně známo, ale v období, kdy má strom listy, dochází k obrovským ztrátám vody právě skrze listy. Respektive skrze listové průduchy, kterými uniká vodní pára do okolního prostředí. V období plného olistění tak odpaří vzrostlý strom za jediný den i více jak sto litrů vody. 
 
Protože ale listy obsahují řadu důležitých látek, hlavně dusík a uhlík, strom, jako řádný hospodář, si je před opadem odčerpá a ve formě bílkovin uloží ve vnitřních pletivech. Na jaře je pak použije na tvorbu nových listů a květů. Naopak do uvadajících listů uloží odpadní látky.
 
Vlastní mechanismus opadu listů se připravuje už od jara. V místech, kde řapík listu přisedá na větvičku (stonek), se už v době intenzivního růstu začnou vytvářet vrstvičky buněk, které lze od sebe navzájem oddělit. Jejich dočasná soudržnost je dána pouze přítomností růstového hormonu auxinu, který se tvoří v listech a vrcholových částech stonku a putuje rostlinou směrem dolů. Ke konci vegetace, na podzim, produkce auxinu klesá a úměrně tomu se oslabuje i jeho vliv na soudržnost buněk. V okamžiku, kdy síla gravitace překoná sílu auxinu, list upadne. Pro větší názornost si to můžeme představit jako dvě kovové destičky, které drží pohromadě díky elektromagnetu. Dokud do magnetu proudí elektřina, je aktivní a destičky drží pohromadě. Pokud vypneme proud, elektromagnet přestane fungovat a destičky od sebe odpadnou. S listy je to podobné.
 
 
Přečtěte si také, proč se listy na podzim vybarvují.
 
 
Zdroje: