Slečno, my se odněkud známe?

„Dva roky jsem tady u vás nebyl, ale koukám, že vy tady pracujete pořád.“ 

„Já si vás nepamatuju, nezlobte se,“ omlouvá se mi chlapík z kopírky. 

„To je v pohodě, nemůžete si přece pamatovat všechny zákazníky.“ 

„Kdyby jenom zákazníky,“ povídá. „Nedávno se ke mně vrhla nějaká slečna a začala mě objímat. A já jí v šoku říkám, slečno, my se odněkud známe? A ona, no jasně, půl roku jsme spolu přece chodili...“